reklama
vyhledat

vyhledat

reklama

Jako indiánský náčelník

30. 06. 2015

konurovani neni pro slabe

Nuda ?

Čtěte jinde

14100006a

Koncentrované mládí? Excelentní Nuxellence!

Jaká je novinka od NUXE? Koupit si ji nebo ne?
vecerni LBD

MUST HAVE: Malé černé

Legendární šaty, které si oblečete kdykoliv, kamkoliv a vždy v nich budete šik!
reklama
rety rude hlavni fotka

Rety rudé…kdopak vás líbat bude?

Pravil klasik a my víme, že se někdo určitě najde. Jde o hlavní kosmetický trend nadcházející sezóny!
Karamelizovana cibule 2

Karamelizovaná cibule ve skle

Miluji cibulové chutney. Dlouho jsem ho jen kupovala za nemalý peníz v anglických obchodech. Teď mám recept, který funguje.

Založte komunitní zahradu

Komunitni zahrada hlavni

26. 04. 2014
…a pěstujte zeleninu i sousedské vztahy
reklama
reklama

K čemu taková komunitní zahrada je? Dá vám i vašim dětem možnost si zazemědělčit a zažít radost (případně zklamání) z vlastnoručně vypěstované zeleniny. Dalším, ne-li důležitějším přínosem komunitní zahrady je, že se poznáte s novými lidmi ze svého okolí. Nemusíte se přitom bát, že budete divní. Komunitní nebo také městské zahradničení má mnoho nadšenců po Evropě i za oceánem a pomalu se zabydluje i u nás.

Pozemek je základ

Jen v letošním roce vznikly v Praze nezávisle na sobě hned dvě komunitní zahrady. Ze zkušenosti jejich zakladatelů vyplývá, že sehnání pozemku může být běh na dlouhou trať.

Obecně prospěšná společnost KOKOZA komunitně zahradničí u kulturního centra Zahrada na Jižním Městě. Tam se už jednou o komunitní zahradu pokoušeli, ale s neúspěchem. „Měli k dispozici jeden záhon, který nebyl nijak rozdělený a lidé měli problém s tím ho sdílet. Necítili, že by bylo něco pouze jejich,“ vysvětluje důvody nezdaru svých předchůdců Kristina Řešátková. Zdá se, že je třeba, aby zahradník měl svůj vlastní záhonek a mohl si na něm hospodařit a upravovat jej podle svého.

Přesně tak tomu bylo v holešovické Prazelenině. „Co majitel, to jiný záhonek,“ popisuje různorodost přístupů k pěstování a upravenosti záhonků Matěj Petránek, zakladatel občanského sdružení Prazelenina.

Matěj Petránek se nejprve snažil místo pro komunitní zahradu získat od městské části, ale nakonec se rychleji dohodl se soukromníkem. Komunitní zahradníci tak našli své útočiště na parcele po strženém domě. Bohužel jen dočasně, pronájem byl domluvený jen na jednu sezónu, a další osud komunitní zahrady je tak zatím nejistý.

Na Jižním městě měli zájemci o komunitní pěstování k dispozici dva záhony, dřevěné boxy a pytle na brambory, v Holešovicích pěstovali kvůli zpevněné ploše pouze ve velkých pytlích na transport stavebního materiálu. Není tedy třeba nutně hledat zahradu nebo malé políčko, pěstovat se dá s pomocí různých nádob, beden, pytlů nebo starých proutěných košů i ve městě opravdu ledaskde. Ostatně nádoby mají tu výhodu, že jsou mobilní a takovou zahradu lze v případě nutnosti i přestěhovat. Podle Mirky Paclové ze zahradnického sdružení HORTIservis lze v nádobách vypěstovat skoro vše. Od květin a bylinek přes jahody a brusinky až po zakrslé a sloupovité ovocné stromy.
3025bbae9a53847513090fa71df10b1a

Jé, vy jste od nás z domu!

„Máme pocit, že lidé kolem třiceti, třiceti pěti let jsou zahrádkařením neoslovitelní,“ říká Petr Gajdoštin, zástupce společnosti SEMO, která se věnuje šlechtění osiv zeleniny a rostlin. Podle jeho zkušeností je průměrnému zahrádkáři více než šedesát let. Možná jsou to ale zrovna komunitní zahrady, které mají šanci oslovit a k práci na zahradě přilákat i mladou generaci lidí.

Na Jižním městě i v Holešovicích se do aktivit komunitních zahrad zapojily hlavně rodiny s malými dětmi, mladé páry nebo tzv. singles. Naopak se i přes českou tradici zahrádkářských osad a oblíbenost zahrádkářství u starší generace přidalo jen pár seniorů.

Důvody, proč se do komunitního zahradničení pustit, mohou být různé. Od touhy naučit se vypěstovat vlastní zeleninu až po snahu se i ve městě co nejvíce se samozásobit zdravými potravinami. Možná překvapivě ale převažovaly hlavně společenské důvody – chuť se seznámit se sousedy nebo oživit občanskou společnost.

Právě tyto důvody stály na začátku celého projektu Prazelenina. Komunitní zahrada se podle Matěje Petránka zdála být ideálním místem pro střetávání, potkávání se a navazování nových kontaktů a pořádání kulturních akcí. Komunitní zahrada v Holešovicích například pomohla k seznámení lidí, kteří žili po dva roky v jednom činžovním domě. Kvůli jinému dennímu rytmu se ale nikdy dříve nepotkali. „Až my jsme jim to umožnili,“ vypráví Matěj Petránek.

Začněte s rajčaty

„Vypěstovat na komunitní zahradě lze úplně vše,“ říká Petr Gajdoštin. Přesto má několik doporučení pro výběr vhodných plodin, zejména pro zahradníky-zelenáče.

Ideální zelenina pro komunitní zahrádky by podle něj měla mít krátkou vegetační dobu. To proto, aby lidé viděli brzy výsledek a mohli sklízet třeba i dvakrát nebo třikrát do roka. Měla by být také jednoduchá pro pěstování, aby ji nebylo například nutné složitě předpěstovávat ve sklenících. Pro úplné začátečníky je nejlepší nakupovat místo semen rovnou sazenice. Je dobré začít zeleninou odolnou vůči chorobám a škůdcům, aby se zahrádkář obešel bez chemických postřiků. Ostatně právě vlastní zdravé potraviny vypěstované bez chemie jsou jedním z důvodů, proč se do zahradničení lidé také pouštějí.

I mezi zkušenými zahrádkáři jsou čím dál více v oblibě takové druhy zeleniny, které není třeba skladovat, ale dají se hned po utrhnutí sníst. Zelí, květák nebo cibule jsou ze záhonů vytlačovány rajčaty, paprikami nebo salátem.

„Rajčata patří na každou zahrádku,“ je přesvědčen Petr Gajdoštin. Třeba ve Spojených státech jsou nyní velmi populární historické odrůdy rajčat. Tyto odrůdy se nehodí pro pěstování v zemědělství ve velkém, protože jsou křehčí a praskají. Na druhou stranu ale vynikají chutí. I na českém trhu si může zahrádkář mezi rajskými jablíčky vybrat. Existují odrůdy rané nebo převislé, které jsou vhodné do truhlíků, odrůdy s plody ideálními do italských omáček, drobnými plody nebo keříčkové rajče s vysokým podílem červeného barviva lykopenu, který má antioxidační vlastnosti.

Další zeleninou, která se dá vypěstovat prakticky všude a je tedy vhodnou nejen na komunitní zahrádky, je salát. „Český zahradník je zvyklý ho vypěstovat až do velikosti hlávky. Existuje ale také systém pěstování baby leaf, který je podstatně rychlejší a méně riskantní,“ říká Petr Gajdoštin. Salát se v tomto případě vyseje do řádků na husto a sklízí se již po 30 až 40 dnech po výsevu, kdy je rostlinka vysoká 10 až 15 cm. Takto pěstovaný salát je podle Petra Gajdoština ideální druhou plodinou například po ředkvičkách.

Ředkvičky, vodnice a samozřejmě pažitka, petržel a další bylinky, vyjmenovává další užitečné plodiny pro malé záhonky a začínající zahradníky Petr Gajdoštin. Pro pěstování v komunitních zahradách se podle jeho slov dále hodí pálivé papričky – jsou dobré k pivu nebo ke grilování – nebo hrášek a fazolky coby popínavé rostliny, které mohou pomoci i oddělit prostor a zakrýt ošklivá místa. A dále cuketa. „Pro čtyřčlennou rodinu stačí jeden keříček,“ radí Petr Gajdoštin.

A pokud se vám na začátku vaší zahrádkářské kariéry nebude dařit, nevadí. I Matěj Petránek z Prazeleniny přiznává, že spíš než zeleninu pěstovali se zahrádkáři sousedské vztahy. Zároveň ale oceňuje novou zkušenost, díky níž si lidé zapojení do komunity uvědomili hodnotu zemědělství.

Obavy pesimistů z krádeží nebo nepochopení sousedů se zatím nenaplňují. Co ale Kristina Řešátková a Matěj Petránek všem zakladatelům komunitních zahrádek ze své zkušenosti doporučují, je dobře odhadnout své síly a časové možnosti, najít si spolehlivé pomocníky a také dobře hlídat finanční stránku věci.
Inspirujte se v zahranici

Inspirace ze zahraničí

Kromě prvních komunitních zahrad v Česku je možné se pro inspiraci vydat i za naše hranice. Například v Londýně funguje projekt Food from the Sky, na kterém spolupracuje skupina dobrovolníků s tamním supermarketem. Zeleninu a další plodiny pěstují přímo na střeše obchodu a každý pátek v něm čerstvé potraviny prodávají. KOKOZA se chce při zakládání další zahrady inspirovat Prinzessinnengarten v Berlíně a komunitní kompostárnou Rotters Community Compost v Liverpoolu. Fungující komunitní zahradu založili také zaměstnanci přístavu v Rotterdamu.

Velkou oblibu získávají komunitní zahrady ve Spojených státech. Před třemi lety založil ministr zemědělství Tom Vilsack první komunitní zahradu u sídla ministerstva ve Washingtonu. Odstartoval tak iniciativu Peoples`Gardens a vznik dalších tří tisíc komunitních a školních zahrad založených na dobrovolnickém a ekologickém principu nejen po Spojených státech. Nadšenou zahrádkářkou je i první dáma USA Michelle Obamová, která založila zahrádku u Bílého domu a snaží se propagovat zahradničení také coby prevenci nezdravého životního stylu a obezity zejména u dětí a mladých lidí.

V roce 2010 vznikla v rámci hnutí Peoples`Gardens zeleninová zahrada také při velvyslanectví Spojených států v Praze. V loňském roce se přestěhovala z centra Prahy do Dendrologické zahrady Výzkumného ústavu Silva Taroucy v Průhonicích, kde je přístupná i veřejnosti.

Článek je převzatý se souhlasem vydavatele z webu www.ekolist.cz a originál najdete zde. Autorkou textu je redaktorka serveru Ekolist.cz Zdeňka Vítková

Související články:

reklama